Jeskyně – Bouzovská vrchovina

	Javoříčské jeskyně – veřejnosti přístupné Jeskyně leží pod kopcem Špraněk u obcí Javoříčko a Březina. Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Celková délka všech známých chodeb dosahuje přes 4000 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) přes 60 m. Prohlídkové trasy jsou dvě, delší 800 m a kratší 450 m.
	Mladečské jeskyně – veřejnosti přístupné Představují velmi členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou a četnými blokovými závaly, několika strmými chodbami zasahujími až pod hladinu podzemní vody. Patří mezi archeologické lokality světového významu. Mají celkem 1 250 metrů chodeb a síní s denivelací 30 m. Návštěvní okruh je dlouhý 380 m.
	Jeskyně Podkova Jeskyně se nachází na severním svahu kopce Třesína (345 m. n. m.) pod Čertovým mostem. Byly zde nalezeny stopy člověka ze starší doby kamenné. Dnes je tato jeskyně důležitým a sledovaným zimovištěm netopýru. Jeskyně „Podkova“ je tvořena dvěmi výtokovými chodbami uměle propojenými, jejichž vchody jsou od sebe vzdáleny 28 m. Celková délka jeskyně je 50 m.
	Jeskyně U Robinsona (Třesínská jeskyně) Jeskyně jsou v současnosti využívány ke speleoterapii. Speleoterapie – jedná se o soubor léčebných a doplňkových metod využívajících specifických vlastností přírodního prostředí krasových jeskyní i některých umělých podzemních prostor (důlních děl) k léčbě určitých onemocnění nebo k omezení či dokonce odstranění poruch funkcí některých systémů lidského organismu.
	Vápencový lom Brodka (Geologické varhany) Nejvýznamnějším jevem lokality Brodka jsou geologické varhany v opuštěném lomovém areálu Brodka u obce Měrotín. Na lokalitě je odkryt fosilní kuželový kras, jenž se zde vytvořil intenzívním krasověním devonských vápenců v podmínkách tropického třetihorního klimatu.
	Jeskyně v lokalitě Rachavy Kovářovský potůček zde vytváří jeskynní systém, který může svou délkou přesahovat i 1km. Dosud známá část jeskyně byla prozkoumána členy ZO ČSS 7-05 Vojtěchov, kteří v roce 1986 dosáhli koncový sifon ve vzdálenosti 389m od vchodu s denivelací -27m. V r. 2011 se podařilo proniknout sifonem do pokračování jeskyně v délce až 100m. Dalšímu postupu vpřed zatím brání další sifon.
	Holý vrch – místo historické těžby vápenců Na předmětné lokalitě se vyskytují rozsáhlé stopy po historické těžbě a dále také pozůstatky středověkých a novověkých vápenických pecí. V severní části lokality je nyní plánována rozsáhlá těžba vápence, která patrně z větší části naruší tyto objekty.
	Krasové útvary v lokalitě Brablenec Na lokalitě se nachází několik jeskyní, z nichž nejvýznamnější je lokalita „Za Hájovnou“. Další jeskyní v lesní trati Habří je paleoponor svahové jeskyně, jejíž ústí je 1.1 m vysoké a 3.5 m široké. JZ směrem, na úpatí Brablence, leží v korytě Špraňku pod Javořičkem Velký ponor Špraňku, který tvoří dvě propasti.
	Jeskyně Za hájovnou Jeskyně Za Hájovnou je vyvinuta na jižním svahu kopce Brablenec v údolí potoka Javoříčky. Vchod do jeskyně je umístěn ve výšce 20m nad úrovní zmiňovaného potoka. V roce 2011 byl objeven dosud zcela neznámý rozlehlý systém chodeb a dómů dlouhý přibližně čtvrt kilometru. Objev je významem přirovnáván k nalezení druhé části Javoříčských jeskyní – Jeskyně míru.
	Krasové útvary v lokalitě Zkamenělý zámek Významný skalní útvar nacházející se v pravé stráni údolí Špraňku, tyčící se 54m nad dnem údolí. Součástí masivu je skalní brána vysoká 8m a široká 9m (největší na Moravě) a cca 15m dlouhá jeskyně, která úzkými průrvami pokračuje dále do nitra kopce Šplázu.
	Krasové útvary v lokalitě Na Dlouhém Jihovýchodní část oblasti NPR Špraněk tvoří výrazný pás skalních výchozů devonských vápenců doplněný sérií různě hlubokých závrtů. Bradlo devonských vápenců vyčnívá z okolního území, které je budované nadložními kulmskými břidlicemi a drobami.
	Krasové útvary v lokalitě Boučí V lokalitě Boučí se zachovala svahová Kadeřínská jeskyně a říční jeskyně Velká jezevčí díra modelovaná Blažovským potokem a spadající do úrovně krasovění 440 – 465 m n. m. Kromě jeskyních systémů zde vystupují také krátké vápencové hřbety s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy.
	Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně se nachází v severním svahu vápencového vrchu Horka (též Hora nebo Hvozdecká hora), jižně od samoty Na Skalce, v malém vápencovém lomu na okraji lesa. V současnosti jsou prozkoumány prostory v délce 31,5 m.
	Krasový vývěr „Andělička“ Vývěr „Andělička“, který je ve starší literatuře nazýván „Andělika“ je situován v severozápadní skalní stěně Hvozdecké stráně. Vývěr je stálým pramenem a dle ústního sdělení speleologů ze skupiny CSS 7–03 „Javoříčko“ je „Andělička“ pravděpodobně vývěrem Ponikevských vod. Voda vytékající z vývěru je vždy čirá, což naznačuje přítomnost velkých podzemních dutin.
	Závrt „U Koní“ Východně od lokality Suchý žleb pod Hvozdeckou strání vznikl v místě dřívějšího propadání Ponikevského potoka nálevkovitý závrt nazývaný „U Koní“ o rozměrech 20,4 x 20,5 m s nečinným paleoponorem na dně. Jižním směrem od tohoto závrtu na druhé straně, (v pravo) od mostku na cestě z Hvozdu do Ludmírova, se vytvořily dva další závrty menších rozměrů.
	Krasové útvary v lokalitě Průchodnice Na stejnojmenném kopci (534 m.n. m.) porostlém bukovým lesem vystupují z podloží dva vápencové skalní útvary. Větším z nich, o délce 60 m a výšce cca 12 m, prochází tři chodbovité jeskyně. V okolí byly nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení, kosterní zbytky čtvrtohorních zvířat a další pravěké nálezy.
	Vápencový lom u Ludmírova Těžba zde započala v letech 1946 – 1947. Místní lidé jej tehdy nazývali „Odehnalův kamenolom“ dle svého majitele. Později přešel do majetku obec Ludmírov. Lom sloužil svému účelu až do šedesátých let minulého století.
	Krasové útvary v lokalitě Bradlo Kromě několika skalních výchozů byla v lokalitě objevena také nová jeskyně (v r. 1998), která však zatím nebyla detailněji zkoumána. Nachází se v nejsevernějším výběžku lesa Bradlo asi tři sta metrů západně od Ludmírova.
	Krasové útvary v lokalitě Skalky Skalnaté návrší s původním smíšeným lesem a bohatým bylinným podrostem. Lokalita se nachází cca 600m jižně od obce Ludmírov uprostřed přírodního parku Kladecko.
	Krasové útvary v lokalitě Rudka Jihozápadním směrem od Ludmírova, v lesní trati Roudná, se nachází několik výrazných skalních výchozů a závrtové pole tvořené mělkými zahliněnými závrty. Největší z nich se nazývá „Propadlý důl“. Má okrouhlý půdorys o rozměrech 34 x 9 m a je hluboký 1,9 m.