Kostely – Bouzovská vrchovina

	Kostel sv. Kateřiny – Bílá Lhota Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z roku 1789. Jedná se o klasicistní podélnou jednolodní stavbu s odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm, na jehož osu navazuje čtyřboká sakristie.
	Kostel sv. Bartoloměje – Bohuslavice V obci Bohuslavice u Konice stojí uprostřed návsi kostel sv. Bartoloměje. Byl postaven na místě předchozího gotického svatostánku, který je v listinách připomínán jíž roku 1386. V roce 1714 byl přestavěn. Věž pochází z roku 1768.
	Kostel sv. Gotharda – Bouzov O bouzovském farním kostele sv. Gotharda lze ve zkratce napsat, že se jedná o jednolodní stavbu s boční kaplí, v jejíž předsíni se nachází reliéf Panny Marie. Kostel byl postaven jako goticko-renesanční hradní kaple zřejmě kolem roku 1540 (některé prameny však tvrdí, že kaple pochází ze stejného období jako hrad, tedy nejpozději z počátku 14. století).
	Kostel sv. Maří Magdaleny – Bouzov Filiální hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény pochází snad z konce 14. století, některé prameny však hovoří o založení již v roce 1315. Kostel se nachází v místech, kde stávala původní ves Bouzov ještě před založením hradu. Kostel měl původně oblouk, dělící presbytář od lodi, malou sakristii a tři oltáře, z nichž ten hlavní byl zděný z kamene.
	Kostel sv. Jana Křtitele – Čechy pod Kosířem Pravděpodobně první kostelík v Čechách stával vedle staré tvrze na pahorku v místech dnešní zámecké rozhledny. Stáří však není známé, ví se jen, že obnoven a rozšířen byl v roce 1631. Tehdy měl tři oltáře, hlavní patřil sv. Janu Křtiteli. Časem však opět sešel, a tak v roce 1781 byl postaven kostel nový na jiném místě, jehož součástí byla také hraběcí hrobka.
	Kostel sv. Jakuba Většího – Drahanovice Tento starobylý kostel je dnes státem chráněnou kulturní památkou. Farnost byla podle místní kroniky založena v roce 1341, ale je mnohem starší. Zdejší barokní kostel, který vznikl přestavbou středověké kaple, má původní kněžiště a klenbu z kamene, přístavbu tvoří chrámová loď a boční kaple. Půdorys svatostánku tvoří kříž.
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Cholina K nejhodnotnějším památkám obce Choliny patří farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, připomínaný již roku 1326. Od roku 1637 se konaly pouti k zázračné soše Panny Marie Cholinské. Dnešní podoba kostela je výsledkem jeho novogotické přestavby, ukončené roku 1867. V blízkosti kostela stojí barokní budova fary z roku 1733 a cenná barokní socha sv. Barbory z roku 1715.
	Kostel sv. Františka Serafinského – Chudobín Barokní stavba z roku 1714, kterou nechal postavit olomoucký krajský hejtman Rudolf Kryštof Přemyslav z Wittenu, stojí na místě původní kaple z dob husitských válek. Důkladnou přestavbou prošel kostel během rekonstrukce zámeckého areálu v polovině 19. století. Tou dobou byla kaplanka povýšena na faru.
	Sbor Československé církve husitské – Chudobín Sbor Československé církve husitské v Chudobíně je zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi. Poměrně velká stavba, která spolu s farou stojí v malém parku, byla vybudována v letech 1923 –1925. Zajímavostí je, že ji po dostavění až do roku 1935 využívali věřící pravoslavné církve. Organizátorem veškerého tohoto dění byl farář Josef Žídek, jehož zásluhou stojí v Chudobíně i pravoslavný chrám.
	Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje – Chudobín Vyvrcholením náboženských sporů 20. a 30. let 20. století v Chudobíně je stavba pravoslavného chrámu. Organizátorem veškerého tohoto dění byl farář Josef Žídek, jehož zásluhou stojí i sbor Československé církve husitské v Chudobíně.
	Kostel sv. Libora – Jesenec Barokní kostel byl postaven v letech 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl architektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.
	Kostel sv. Cyrila a Metoděje – Kladky Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladkách je neorientovanou volně stojící stavbou situovanou v západní části obce. V jádru stávající stavby zůstaly zachovány relikty staršího barokního kostela sv. Mikuláše, pocházejícího patrně z počátku 18. století. Nynější kostel byl vybudován podle návrhu E. Demarteau na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století.
	Kostel Narození Panny Marie – Konice Kostel Narození Panny Marie v Konici je nepřehlédnutelnou dominantou celého města. Stojí v těsné blízkosti zdejšího barokního zámku a je s ním i stavebně propojen. Samotný kostel je jednolodní budova s odsazeným a uzavřeným kněžištěm. Loď obdélníkového půdorysu má po obou stranách kaple sv. Trojice a Panny Marie Bolestné. Ke kostelu se váží první písemné zprávy již z roku 1371.
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Laškov Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Laškově byl vybudován v letech 1612–1620. Kostel dal postavit Bohuš starší Kokorský z Kokor a na Laškově, jehož připomíná nádherná pamětní deska. Kostel vznikl podle všeho přestavbou staršího kostela nebo kaple, čemuž nasvědčuje také nález zdiva při opravách v roce 1939.
	Kostel sv. Filipa a Jakuba – Litovel Stojí uprostřed Staroměstského náměstí, kde se v minulosti rozkládala původní rybářská ves. Poprvé je zmiňován roku 1342, ale nepochybně byl mnohem starší. Ve třicetileté válce vzal kostel za své a v roce 1692 byl výrazně přestavěn olomouckým stavitelem Adamem Glöcklem na jednolodní barokní kostel. Na památku švédských válek sem byly zazděny kamenné dělové koule.
	Kaple sv. Jiří – Litovel Vzácná pozdně gotická kaple patří k ozdobám města. V jejím interiéru se nacházejí cenné malby. Kaple pochází z roku 1484 a je tak nejstarší dochovanou stavbou v Litovli. Unikátní je především tím, že se dochovala v původní pozdně gotické podobě bez přestaveb a to včetně velmi kvalitní malířské výzdoby vytvořené během prvního sta let po vybudování objektu.
	Kostel sv. Marka – Litovel Původně gotický kostel ze 14. století, který má stejné zasvěcení jako slavný chrám v italských Benátkách, prošel mnoha přestavbami. Původní gotický sloh připomínají dnes jen opěráky na východní straně a okénka ve věži. Kolem kostela býval městský hřbitov, kde se pochovávalo až do roku 1784.
	Kostel sv. Prokopa – Loštice Jednolodní kostel s románským jádrem, goticky a renesančně přestavěný a upravený v klasicistně-barokním stylu do dnešní podoby v 18. století. Postavení kostela bylo datováno do roku 1208. Při obnově fasády v roce 1994 zde byly nalezeny románské fragmenty, které datum dostavby potvrzují a kostel sv. Prokopa je tedy možno označovat za nejstarší zachovalou stavbu někdejšího šumperského okresu.
	Synagoga v Lošticích První dřevěná synagoga zde byla vystavěna již kolem r. 1560. V letech 1805 – 1806 dochází k rozšíření nové synagogy a k její úpravě v klasicistním slohu. V této podobě se budova dochovala do současnosti. V r. 2011 zde byla otevřena stálá muzejní expozice a knihovna Otty Wolfa.
	Kostel sv. Jana Křtitele – Luká Barokní kostel byl postaven na místě staršího svatostánku, prvně zmiňovaného r. 1360 (není jisté, kdy byl postaven). Dnešní kostel byl postaven r. 1734, roku 1792 byla přistavěna věž (zvon ve věži má letopočet 1501). U kostela býval hřbitov, zrušen r. 1913.
	Kostel sv. Martina – Měrotín Původně býval v obci gotický kostel, dokončený r. 1494. Roku 1618 byl kostel zbořen a na jeho místě byl postaven pozdně renesanční kostel sv. Martina, který dal vybudovat pro protestanty Bernard starší ze Zástřizl v letech 1618 – 1619.
	Kostel sv. Kunhuty – Náměšť na Hané Kostel sv. Kunhuty v Náměšti na Hané, pochází nejméně z roku 1656. Tehdy byl kolem kostela hřbitov. Zrušen byl roku 1833. V roce 1869 byl kostel ve velmi špatném stavu. Četné trhliny zdiva způsobily jeho uzavření a později stržení. Stavbu nového kostela provedl litovelský stavitel V.Crha v letech 1871 – 73 v novorománském slohu.
	Kostel Všech svatých – Přemyslovice V obci Přemyslovice na Konicku stojí farní kostel Všech svatých. Že se jedná o starobylou obec dokládá, že kostel nese všechny znaky starých románských kostelíků. Pravděpodobný vznik se klade do poloviny 13. století. Ke stavbě bylo použito lomového kamene. Největší oprava kostela proběhla v roce 1933.
	Pravoslavný chrám sv. Ludmily – Řimice Na kraji obce Řimice stojí chrám z let 1933–34, který vznikl podle návrhu duchovního otce Andreje Kolomackého pozvaného z Podkarpatské Rusi vladykou Gorazdem, dále pak sousoší Ukřižovaného Krista z roku 1841, uprostřed něhož je kříž s korpusem Krista a u paty kříže klečí Máří Magdalena. Po levé straně kříže stojí socha sv. Jana Nepomuckého a po jeho pravé straně socha sv. Floriána.
	Kostel sv. Maří Magdalény – Senice na Hané Kostel sv. Maří Magdalény se prvně zmiňuje r. 1333. Do r. 1654 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Prvními majiteli kostela byli vladykové ze Senice. Roku 1516 kostel do své správy převzala olomoucká kapitula. Kostel se poté zmiňuje až roku 1654, kdy bohužel vyhořel. Kostel byl zničen do té míry, že byla zachována jen gotická věž a zbytek byl nově vystavěn v barokním stylu.
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Slatinice Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinicích byl postaven v letech 1769–72 Janem Freiwaldem z Prostějova na oválném půdorysu. Stojí na místě staršího svatostánku, písemně zmíněného roku 1720. V kostele jsou varhany z roku 1773, cenné nástropní fresky od Jana Pillze, ve věži se nachází tři zvony. Do roku 1878 byl kolem kostela hřbitov.
	Kostel Andělů Strážných – Stražisko Kostel stojí na místě někdejšího hradu, který zde existoval od 13. do 16. století, kdy hrad zcela zpustl. Barokní kostel byl vystavěn v roce 1728, jak napovídá vročení na erbu nad vstupem do kostela. Po původní hradní zástavbě zde zůstaly pouze zbytky příkopu, jinak bylo vše překryto stavbou kostela. Jedná se o velmi dobře zachovanou barokní památku, v nedávné době nově opravenou.
	Kostel sv. Kateřiny – Vilémov V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny, a to na místě staršího kostelíka. Jedná se o barokní jednolodní podélnou stavbu, jejíž vstup je tvořen kamenným portálem se znakem chudobinské šlechty z rodu Andlern-Witten.
	Pravoslavný chrám sv. Gorazda – Vilémov Na severozápadním kraji obce byl v letech 1927-1932 postaven pravoslavný kostelík. V r.1991 v něm byl založen „monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice s Cyrilometodějským duchovním centrem sv. Gorazda“.
	Kostel sv. Kateřiny – Vranová Lhota Farní Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je pozdně barokní stavbou pocházející z let 1788 až 1792. Původně na jeho místě stávala barokní kaple, ze které zůstal zachován pouze velmi vzácný oltář, zasvěcený sv. Andělům strážným. Od doby výstavby je kostel zachován až do současnosti takřka v původní podobě. Součástí kostela je i barokní plastika nad vchodem do kostelní věže.