Prostorové vymezení regionu vychází z geomorfologického členění ČR. Zde patří Bouzovská vrchovina do Zábřežské vrchoviny, Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. O rozloze 344 km2 je vymezena ze severní a západní strany údolími řek Třebůvky, Nectavy a Romže. Na východě a jihu pak sousedí s oblastí Hané (Olomoucka). Nejvyšším vrcholem jsou Zahálkovy skalky (610 m n. m.) poblíž obce Kladky. K jihovýchodu vybíhá do Hornomoravského úvalu hrástí Kosíře až téměř k Prostějovu. Podobný výběžek na severovýchodě tvoří izolovaný hřbet Rampachu a Třesína. Reliéf vrchoviny zaujímá výšky mezi 300 – 600 m n. m.
Z geologického hlediska je severozápadní část Bouzovské vrchoviny budována komplexem fylitů a svinsko-vanovským krystalinikem. Jsou do nich vkleslé cenomanské a turonské horniny. Jihovýchodní část budují spodnokarbonské břidlice a droby s pruhem jesenecko-mladečského devonu, vyvinutého převážně ve vápencové facii. V okrajových částech vrchoviny jsou spodnotortonské a pliocenní sedimenty a mocné polohy mladopleistocenních spraší. (Panoš, 1964; Demek et al., 1987).
Vymezení Bouzovské vrchoviny
Naše působnost / seznam obcí
Bezděčí u Trnávky, Bílá Lhota, Bílsko, Bohuslavice, Bouzov, Březinky, Březsko, Budětsko, Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Dzbel, Hačky, Haňovice, Hartinkov, Hluchov, Hvozd, Cholina, Chornice, Jesenec, Kladky, Konice, Kostelec na Hané, Laškov, Litovel, Loštice, Loučka, Ludmírov, Luká, Městečko Trnávka, Měrotín, Mladeč, Náměšť na Hané, Ochoz, Olbramice, Palonín, Pěnčín, Polomí, Přemyslovice, Raková u Konice, Rakůvka, Senice na Hané, Senička, Slatinice, Slatinky, Slavětín, Stařechovice, Stražisko, Vilémov, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká